O Trogiru jsem měl nějaké informace a doporučení z Čech. Předcházela jej pověst malebného starobylého města, takže jsme se rozhodli, že zjistíme, nakolik jsou tyto informace pravdivé.  Od Šibeniku jsme urazili téměř 60km, cestou jsme minuli pěkné městečko Primošten, o kterém bude ještě v cestopisu zmínka v rámci cesty zpět, a také malebnou osadu Marina. Teď odbočujeme z Jadranské magistrály do trogirského centra.

Historie města sahá až do 3.století před naším letopočtem, kdy tu Řekové založili osadu, která se koncem 2.století dostala pod římskou nadvládu. Po příchodu Slovanů nastaly pro Trogir pohnuté časy vyplněné střety a konflikty obce s feudálními pány z vnitrozemí, ať už to byli Benátčané či Osmani. Přesto jsou staletí do roku 1420, kdy byl Trogir anektován Benátkami, obdobím jeho rozkvětu. Je to vidět i na dnešním Trogiru, který si dochoval středověký vzhled. Téměř neporušené jádro, které si zachovalo původní strukturu, obepíná dochovaná část hradeb s opevněným zámkem Kamerlango ze 14. a 15.století.

Samotné staré město stojí na ostrůvku mezi pevninou a ostrovem Čiovo, kde se rozkládá novější zbytek města. Právě na zmíněném ostrově Čiovo jsme zaparkovali, bez jakýchkoliv náznaků placení a podobných nehorázností. Po mostě se vracíme do starého města na nábřežní palmovou promenádu. Okolo hradeb jsme ve stínu palem prošli až k Kamerlangu odkud jsme vstoupili do městských  křivolakých uliček. V tom neskutečném vedru je opravdu osvěžující ztratit se ve starých uličkách zalitých stínem. Není důležité přemýšlet kam jdeme, buď vylezeme na hlavním náměstí nebo hlavní třídě, která staré město obepíná ze severu a ze západu.  Nakonec došlo na první variantu a na hlavním náměstí jsme si mohli prohlédnout katedrálu sv.Vavřince, která momentálně prochází rekonstrukcí, takže ji celou obepíná lešení. Krásný portál z roku 1240 od místního umělce Radovana si tak budeme moci vychutnat jen na fotografiích v průvodci. Po pravé straně stojí vedle katedrály městská radnice. Tato budova pochází ze 14.-15.století, kdy byla navržena benátskými architekty. Na prostranství před radnicí jsou rozestaveny slunečníky a zdejší kavárny vybízejí k příjemnému posezení. Tolik času ale nemáme a tak jdeme z náměstí na zmíněnou hlavní třídu, abychom obešli zbytek historického jádra a obloukem se vrátili zpět na hlavní náměstí. Teď se vydáváme opačným směrem k Mořské bráně. Cestou jsem neodolal vábení a musel jsem si koupit velkou zmrzlinu za 6HRK. Jsme zpátky na nábřežní promenádě a okolo rybí tržnice míříme zpět na most a na ostrov Čiovo. Ale ještě než toto malebné město opustíme, pořídíme z protějšího břehu pár fotek a nakoupíme zásoby v supermarketu. Ještě posílám SMSku Zdeňkovi, že jsme v Makarské večer jako na koni a ať dá zprávu, kde ho tam nejdeme a můžeme vyrazit. Naše cesta se stáčí na severovýchod, 25km odtud je Split…